Obsah

Historické památky Rakovníka

Okolí Rakovníka


Husovo náměstí


Husovo náměstíStřed historické části města. Rozlehlé, výrazně obdélné náměstí, se zajímavými architektonickými památkami, patří k pozoruhodným urbanistickým útvarům českých měst. Jeho rozměry jsou cca 400 x 50 m. U domů na celém náměstí se setkáme s významnou historickou architekturou, mezi nimi vyniká komplex budov radnice na jižní straně rynku.


Rakovnická radnice


Radnice RakovníkVýrazná dominanta jižní strany Husova náměstí, postavena v barokním stylu v letech 1734 - 1738 na místě požárem zničené renesanční stavby. Pro radnici je charakteristická hodinová věž, jejíž cibulovitá báň pochází z roku 1801. Složitý stavební vývoj objektu není dodnes zcela vyjasněn. Dnešní podoba radnice vznikla ve 20. století. V interiéru s klenbami a štukovou výzdobou odkryty pozoruhodné nástropní malby, datované kolem roku 1755, jejichž autor není přesně znám. Na nádvoří radnice se nachází objekt bývalého pivovaru.


Pražská brána


Pražská bránaJedna z nejpůvabnějších staveb svého druhu v českých zemích z let 1516-1517. Její stavbou bylo zahájeno budování městských hradeb. Pražská brána vysoká k hlavní římse 12,3 m byla původně oboustranně uzavírána jednokřídlými vraty. Střecha objektu je sedlová, opatřena čtyřmi nárožními věžičkami.


 

 

 

 

Vysoká brána


Vysoká bránaJe stejně jako Pražská brána pozůstatkem městského středověkého opevnění. Byla vztyčena v letech 1518 - 1524. Jedná se o monumentální, 46 m vysokou šestipodlažní stavbu s mohutností zdí 2,35 m, zakončenou otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Součástí Vysoké brány je její předbraní s ochozem a cimbuřím se střílnami.Vysoká brána dnes slouží jako rozhledna, z jejíhož ochozu je výhled na celé město a do širokého okolí.


 

 

 

Židovské ghetto


Židovské ghettoKřivolaké uličky na sever od náměstí pod Vysokou bránou jsou pozůstatky bývalého židovského ghetta, které bylo v méně využívaném prostoru města založeno v roce 1678. Z původní staré zástavby se dochovaly jen některé domy, z nichž nejzajímavější je dům tzv. Samsonův, jehož průčelí je zdobeno sgrafitem. Jedná se o nejlépe dochovanou renesanční stavbu ve městě.


Křivoklát


KřivoklátKrálovský hrad na místě přemyslovského hradiště z počátku 12.století, postavený na ostrohu nad údolím Rakovnického potoka. Sloužil jako lovecké sídlo panovníka -často zde pobýval císař Karel IV., správní centrum kraje a také jako státní vězení. Mezi jeho vězně patřili i biskup jednoty bratrské Jan Augusta a dvorní alchymista císaře Rudolfa II. Edward Kelly. Majetkem koruny byl do roku 1685, kdy byl koupen Valdštejny, roku 1731 přešel sňatkem do vlastnictví Fürstenberků, kteří přivedli Křivoklát a jeho okolí k nebývalému rozkvětu. Od roku 1929 je hrad majetkem státu. Pro svůj historický a architektonický význam byl vyhlášen národní kulturní památkou, na jehož nádvoří se každoročně konají již tradiční kulturní akce, jako jsou Velikonoce, Léto na Berounce, Křivoklání, Advent aj.. Z Fürstenberské vyhlídky v kopci naproti hradu se nabízí atraktivní pohled na hradní komplex Křivoklát. http://www.krivoklat.cz


Krakovec


KrakovecZřícenina gotického hradu, postaveného v letech 1381-1383 křivoklátským purkrabím, nejvyšším lovčím a důvěrníkem krále Václava IV. Jírou z Roztok, se nachází na ostrohu nad soutokem Šípského a Rousínovského potoka.V době, kdy byl majitelem hradu Jindřich Lefl z Lažan, pobýval na Krakovci před svým osudným odchodem na koncil do Kostnice Mistr Jan Hus. V polovině 16. století získali hrad Lobkoviczové a provedli na něm některé renesanční úpravy. Od roku 1783, kdy do hradu udeřil blesk a hrad vyhořel, Krakovec postupně chátral. Dnes je přístupná zřícenina majetkem státu.
 

 

Týřov


TýřovHrad Týřov založil na ostrožně nad brodem přes Berounku při zemské stezce v pol. 13. stol. počátkem své vlády král Václav I.. Jedná se o typ hradního opevnění - francouzský kastel, využívaný v kapetovské Francii, umožňující aktivní obranu, ve své době představující jednu z nekvalitnějších fortifikací ve střední Evropě. V roce 1249 zde byli vězněni Přemysl Otakar II. a panská opozice. V přímém královském držení nezůstal Týřov, vyskytující se též pod jménem Angerbach, příliš dlouho. Za krále Jiřího z Poděbrad se dostal hrad roku 1460 opět do zástavy, tentokrát královského sekretáře Jošta z Ensidle. Během 16. století jeho držitelé příliš neinvestovali do údržby, hrad začal nezadržitelně chátrat a roku 1575 se poprvé uvádí jako pustý. Teprve po několika letech panství odkoupil Jan starší z Lobkovic, který již zpustlý hrad ponechal svému osudu. Při zcelování křivoklátského panství jej Rudolf II. připojil ke Křivoklátu, s nímž sdílel další osudy.
http://hrady.dejiny.cz/tyrov/index.htm
 

Zámek ve Slabcích


SlabcePůvodně tvrz z let 1540-1542, která byla v roce 1712 upravena na zámek. Jedná se o dvoupatrový objekt s hranolovou věží v průčelí. Poblíž se rozprostírá anglický park, architektonicky zajímavá oranžerie a původně románský kostel sv. Mikuláše z 11. století, zbarokizovaný v roce 1789.


 

Hamousův statek ve Zbečně


Hamousův statekRoubený selský statek - Hamousův dům, jehož dějiny sahají až na přelom 16. a 17. století, je významnou památkou lidové architektury v Čechách. Představuje usedlost s dřevěným třídílným roubeným obytným domem, zděnými chlévy, stájemi se sýpkou, stodolou a dalšími hospodářskými stavbami. Veřejnosti je přístupný od roku 1995 a expozice skanzenového typu nabízí návštěvníkům ukázky dobového bydlení, pečení chleba, hospodaření, lidových řemesel a denních zvyklostí.
http://www.pamatky.com/index.php?Pamatka=zbecno
 

Skryje


SkryjePři projektování a vyměřování železnice bylo roku 1833 francouzským inženýrem Joachimem Barrandem v okolí obce Skryje objeveno bohaté nalezišti zkamenělin, jehož studiu věnoval zbytek života a položil tak základy české paleontologie. Skryje patří mezi významná naleziště fosilií. Část objevů je dnes umístěna v místním geologickém muzeu. Zajímavé jsou i roubené stavby lidové architektury, především pak usedlost č.p. 4., která se vedle obytné části skládá i ze špýcharu a kolny. Společně s blízkou zříceninou hradu Týřov jsou dalším pozoruhodným místem Skryjská jezírka na Zbirožském potoce. Obě tyto lokality dodávají osobité kouzlo celé oblasti.
 

Chrám sv. Bartoloměje


Chrám sv. BartolomějeJe jednou z hlavních dominant města, stojí na východní straně náměstí v místě, kde se již ve 13. století nacházel románský kostel sv. Mikuláše. Ten byl roku 1422 vážně poškozen při husitských bouřích. Do dnešní podoby byl chrám přestavěn na přelomu 15. a 16.století a zasvěcen sv. Bartoloměji. Jedná se o pozdně gotickou, kamennou trojlodní stavbu s velmi bohatě zařízeným interiérem, mimo jiné s kamennou gotickou kazatelnou z roku 1504.


Zvonice


ZvoniceNachází se v těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje. Dřevěná stavba s nízkými hrázděnými obvodovými stěnami byla postavena v roce 1630 na místě starší z roku 1493. Zvonice nese dva zvony, z nichž Bartoloměj (Žebrák), který měří v průměru 1,60 m a je 1,32 m vysoký, patří k největším v Čechách.


 

 

 

 

Dům cisterciáků
 

Dům cisterciákůV prostoru mezi presbytářem kostela a Pražskou bránou, v místě kde původně stávala stará rakovnická fara, si v letech 1771-1781 vybudovali cisterciáčtí mniši z Plas městský palác, který měl sloužit k odpočinku při cestách do Prahy. Barokní stavba s mansardovou střechou je na severu ohrazena zdí s brankou pro pěší. Roku 1933 byla provedena adaptace budovy a bylo sem přestěhováno muzeum. V současné době je v muzeu stálá expozice o přírodě na Rakovnicku, za zmínku stojí i lapidárium umístěné ve dvoře.
 

 

 

Synagoga a Rabasova galerie


Synagoga a Rabasova galerieNejznámější židovskou kulturní památkou v Rakovníku je barokní budova bývalé synagogy, vystavěná v roce 1763. V původním stavu se dochovala židovská modlitebna se štukatérskou výzdobou a nástěnnými malbami. V letech 1992-1994 byla provedena rekonstrukce celého objektu a dnes slouží synagoga jako koncertní síň. Zbylá část budovy je dnes využívána jako galerie, pojmenovaná po malíři Rakovnicka Václavu Rabasovi. Tomuto malíři je také věnována stálá expozice galerie. Zahrada u synagogy a galerie byla roku 1960 přeměněna na letní kino.


Židovský hřbitov


Židovský hřbitovNachází se v prudké stráni na východním okraji města. Založen byl roku 1635 a jen o málo mladší jsou některé dochované náhrobky s hebrejskými nápisy. Náhrobky jsou barokního a klasicistního typu, hodnotný je i domek hrobníka, který je klasicistní. Na hřbitově se pochovávalo ještě ve 20. letech minulého století.
 

 

Mariánský sloup

 


Mariánský sloupStojí volně v prostoru Husova náměstí. Tato vrcholně barokní skulptura z roku 1749 je tvořena středním pilířem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, sv. Víta, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Západní část sousoší je zdobena městským znakem.
 

 

 

 

 

Kostel Nejsvětější Trojice

 


Kostel Nejsvětější trojiceRakovnický hřbitov představuje pozoruhodný památkový soubor, jehož středem je kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1585-1588 italskými staviteli. Jednolodní renesanční stavba s prvky gotiky s trojbokým závěrem je 22 m dlouhá a 9 m široká. Výprava kostela je barokní. Na jeho východní straně se nachází zvonice z 80. let 16 století, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.


 

 

Kostel sv. Jiří


Kostel sv. JiříStojí v západní části Rakovníka. Pro město má kostel, postavený v roce 1487, zvláštní význam, neboť sem pověsti kladou počátek osídlení rakovnického údolí. Kostel je drobnou pozdně gotickou stavbou s žebrově klenutým presbytářem, k němuž přiléhá prostá loď s předsíňkou. Výprava kostela je barokní, ústředním motivem hlavního oltáře je obraz sv. Jiří z 18. století.