Kladensko

Historické památky Kladna 

• Zámek Kladno 
• Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého
• Radnice
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kaple sv. Floriána
• Mariánské sousoší
• Budova první bývalé kladenské školy
• Bývalá židovská synagoga
• Reálné gymnásium
• Bachrovna

Okolí Kladna

• Slovanské hradiště Budeč
• Slovanské hradiště Libušín
• Lány
• Památník Lidice a Lidická galerie

 Zámek – ulice Zádušní

Původně tvrz, označována jako Hořejší, ze které byly nalezeny zbytky gotického sklepení v zámecké zahradě. V 60. letech 16. století na tomto místě byla vystavěna čtyřkřídlá dvoupatrová stavba v renesančním slohu, přestavěná v letech 1738-1740 K. I. Dientzenhoferem do dnešní trojkřídlé jednopatrové barokní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou od J. K. Koláře. Zámek ve vlastnictví města je zrekonstruován a sídlí v něm Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum a pobočka Městské knihovny Kladno. K objektu přiléhá zrekonstruovaná zámecká zahrada s medvědáriem.

 Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého – ul. T. G. Masaryka

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého byla postavena na hlavním kladenském náměstí v roce 1706 jako jeden z dokladů nepomucenské úcty ještě před jeho oficiálním svatořečením. Za benediktinského opata Benno Löbla byla kašna nejprve přenesena na Královskou třídu (dnes ul. T. G. Masaryka) a poté přesunuta na roh Poděbradovy ulice. V předvečer svátku M. Jana Husa 5. července 1919 zástup mladíků tuto sochu svrhl a rozbil ji. Její zbytky ležely až do roku 1968 na zahradě děkanství, kdy byla z iniciativy občanů Velké Dobré restaurována a umístěna u doberské kaple. Podle tohoto originálu byla kladenskou radnicí zhotovena kopie, která zdobí novou kašnu, vytvořenou podle návrhů sochařů Zdeňka Maniny a Vojtěcha Malaníka a architekta Petra Šulce. Kašna se sochou byla vysvěcena 15. května 2003. 
Budova bývalé lékárny U České koruny - ul. T. G. Masaryka
Založena roku 1884 a přestavena do novorenesanční podoby v roce 1891 podle projektu Václava Krotkého. Dům je zdoben bohatou sgrafitovou výzdobou od J. Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše.

 Radnice – nám. Starosty Pavla

Radnice byla postavena v letech 1897 až 1898 v novorenesančním slohu podle projektu Jana Vejrycha. Autorem jedné z dominant – sochy rytíře, která ji zdobí, je Antonín Popp. Výzdoba průčelí pochází od Adolfa Liebschera, rovněž obřadní síň je zdobena triptychem tohoto autora, znázorňujícím alegorii hornictví a hutnictví. Radnice je jednou z dominant rekonstruovaného historického kladenského náměstí a sídlí zde orgány Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

 Slovanské hradiště Budeč

Slovanské hradiště Budeč z 9. století je nejstarším sídlištěm rodu Přemyslovců a pro své mohutné opevnění bylo využíváno pro vojenské a správní účely. Na původním hradišti byla kolem roku 900 knížetem Spytihněvem II. postavena rotunda sv. Petra a Pavla, nejstarší dochovaná kamenná stavba v Čechách, ke které byla ve 12. století přistavěna hranolová věž. Prokazatelně se zde učil kníže Václav, později prohlášený za svatého – patron české země. Pozůstatky hradeb obepínají území o rozloze 22 hektarů a řadí tak raně středověké hradiště k největším v Čechách. Na budečském hřbitově, obklopujícím rotundu, je pochován Karel Slavoj Amerling, významný pedagog 19. století.http://www.pamatky.com/index.php?Pamatka=budec

 Slovanské hradiště Libušín

Historie slovanského hradiště Libušín počala v 9. století, avšak nálezy kamenných kotoučů keramiky pražského typu ze 6.-7. století svědčí o dřívější existenci osady. Tvrdí se o ní, že byla střediskem slunečního kultu a údajně obdobu delfské věštírny, což se odrazilo v pověsti o kněžně Libuši. Na hradišti jsou na kamenech u vstupní brány vyryty obrázky jezdců na koních a dle odborníků jde o nejstarší dochovanou slovanskou kresbu na území České republiky. Raně gotický kostel sv. Jiří, dosud obklopený zřetelně viditelnými valy bývalého hradiště, byl v 18. století barokně upraven, později v roce 1883 prošel stavební údržbou se zachováním původní šestiboké dřevěné zvonice. http://mesta.obce.cz/libusin

 Lány

Malebné obci dominuje Lánský zámek. Pozdně renesanční budovu z konce 16. století zřídil císař Rudolf II. původně jako lovecký zámeček. Od té doby prošel několika přestavbami a od roku 1921 až do své smrti zde pobýval první československý prezident T. G. Masaryk, který je zde i pochován. Zámek v Lánech je sídlem i současného prezidenta republiky. V těsné blízkosti zámecké budovy se nachází Francouzská květinová zahrada, která plynule přechází v lesopark anglického stylu. V severovýchodním cípu zámeckého parku stojí konírny ve windsorském stylu, které zde nechal v 19. století podle návrhu J. Jirouše vystavět kníže Maximilián E. I. z Fürstenberka. V obci se nachází též Muzeum T. G. M. s badatelnou, přednáškovým sálem a malou kavárnou. K nejvzácnějším exponátům patří jezdecký oblek T. G. M., jeho cvikr, panama klobouk, cestovní kufr, rukavice, sváteční šaty Charlotty G. Masarykové, stolní diář Jana Masaryka, klobouk Alice Masarykové a další. V roce 2010 zde byla instalována i jezdecká socha T.G.M. Milovníci sportovních automobilů mohou v Lánech navštívit i místní Muzeum sportovních vozů.

 

 Památník Lidice a Lidická galerie

 
Smutnou historii obce Lidice, vypálené nacisty v červnu 1942, dnes připomíná pietní území s několika zbytky původních staveb, známým Růžovým sadem a muzeem, jehož expozice obsahuje předměty a další dokumentaci ze života a práce původních lidických občanů – obětí nacistického běsnění. Všichni muži starší 15 let byly popraveni, ženy transportovány do koncentračních táborů a většina dětí zahynula v plynových komorách a část poněmčena. Je možné se zde seznámit s náčiním z lidických domácností a s osobními věcmi, které se postupně našly na území zničené obce, jakož i s průběhem poválečné obnovy Lidic.
www.lidice-memorial.cz

 Kostel Nanebevzetí Panny Marie – nám. Starosty Pavla

Původně se zde nacházela stavba gotického kostela s oddělenou zvonicí, který byl připomínán již v roce 1352. Po několika přestavbách byla v letech 1897-1899 vystavěna trojlodní novorománská bazilika s věží podle projektu Ludvíka Láblera, otočená zhruba o 90 stupňů oproti půdorysu původního kostela. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. června 1900. V 80. letech 20. století kostel pustl a zřítil se jeho strop. Jeho postupná oprava probíhala ve druhé polovině 90. let uplynulého století a opětovně byl vysvěcen dne 3. 6. 2000 za účasti českého primase kardinála Vlka a řady zahraničních hostů.

 Kaple sv. Floriána – ul. T. G. Masaryka

 
Na jejím místě původně stával lazaret pro chudé panské služebníky, který byl založen v roce 1610. Zajímavě koncipovaná stavba postavená v barokním slohu dle návrhu K. I. Dientzenhofera, jejíž půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec. Architektem navržený objekt má v půdorysu kříž se středem ohraničeným osmihranným prostorem pod kopulí.Ta má průměr 8,9 m a je zaklenutá ve výšce 16,2 m. Základní kámen kaple byl položen roku 1751, její dokončení a slavnostní vysvěcení proběhlo až roku 1872. Kaple je poslední navrženou stavbou geniálního barokního architekta K. I. Dientzenhofera.

 Mariánské sousoší – nám. Starosty Pavla

 
Téměř deset metrů vysoké pozdně barokní dílo sochaře J. Hiernla postavené podle návrhu K. I. Dientzenhofera v roce 1741 pod patronací břevnovského opata Benno Löbla. Nachází se na místě, kde původně stával pranýř.









 

 Budova bývalé první kladenské školy

Se stavbou se započalo v roce 1861 v místě nedaleko Kaple sv. Floriána. Deseti třídní budovu vystavěl unhošťský stavitel Josef Langer. Tato původní budova byla v letech 1874 a 1877 rozšiřována, ale již v roce 1871 došlo k položení základního kamene k další škole na druhé straně Floriánské kaple. Nyní sídlo vysoké školy (starší budova), střední a vyšší školy (novější školský objekt).
 

 Bývalá židovská synagoga

Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.




 

 Reálné gymnázium

Secesní stavba z let 1903-1905, realizovaná podle projektu Aloise Dryáka. V její tělocvičně byly před transportem do koncentračních táborů internovány ženy a děti z nacisty vypálené obce Lidice u Kladna. I nadále sídlo gymnázia.

 

 Bachrovna

Původně soukromá vila postavená v letech 1850-54 v duchu anglického novoromantismu. Na přelomu 50. a 60. let 19. století odkoupila objekt Vojtěšská huť, z tohoto období se zachovalo označení "Panský dům".