Návštěvnost
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:93
TÝDEN:509
CELKEM:932820
Obsah
Historické památky Berouna
Okolí Berouna
Pražská (Dolní) brána
Pražská brána byla postavena ve 14. století a zachovala si ve velké míře svůj gotický charakter.
Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami.
Přes všechna bezpečnostní opatření se však podařilo husitskému hejtmanu Janu Žižkovi právě na této straně městské hradby překonat a město dobýt. Zdi věže jsou až 2 metry silné.
Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž se nachází Výstavní síň Jiřího Jeníčka.
Plzeňská (Horní) brána
Plzeňská brána byla součástí městského opevnění. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní. Na průčelí vytvořil malíř Vilém Preis na konci 19. století mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí nit života. Pod obrazem je nápis "Všeho do času, Pánbůh navěky". Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508 Dnes se zde nachází stálá expozice o této památce a o fortifikačním systému města, který patří k nejzachovalejším v České republice.
Městské hradby
Chloubou města Berouna je městské opevnění, které patří k nejzachovalejším hradebním systémům v České republice. Vzniklo v 1. polovině 14. století, kdy hradby byly šest až devět metrů vysoké, asi dva metry silné a bylo do nich vestavěno 37 bašt. K hradbám v Pakostově sadu přiléhají malé domky Zámečnické uličky, připomínající Zlatou uličku na Pražském hradě.
Berounská radnice
Jednou z nejdůležitějších budov ve městě bývá radnice. Na dolním konci Husova náměstí stávala již v roce 1302 malá rychta. Budova prošla mnoha změnami a její dnešní pseudobarokní podoba pochází z roku 1903, kdy byl objekt zcela přestavěn podle plánu místního rodáka Františka Coufala. Vnitřní výzdoba sochaře Viléma Amorta zachycuje zdejší zvláštnosti. Strop obřadní síně zdobí štukové trilobity, hojně se vyskytující v okolí Berouna.
Duslova vila
Pseudorenesanční objekt Duslovy vily byl vystavěn jako Duslovský palác v roce 1890 podle návrhu Antonína Wiehla v neorenesančním slohu pro majitele pily Martina Dusla. Objekt se zahradou upravenou mezi hradbami (nyní Pakostův sad) hostila i takové osobnosti, jako byl rakouský korunní princ Rudolf či francouzský paleontolog Joachim Barrande. V přízemí Duslovy vily sídlí od prosince 2003 Městská galerie Beroun.
Husovo náměstí
Chloubou města je Husovo náměstí, které muselo po ničivé povodni v srpnu 2002 projít náročnou opravou.. V červnu 2004 byla osazením a následným žehnáním sochy sv. Jana Nepomuckého znovuobnovena kašna, která, mimo jiné zažila velký požár v roce 1735, kdy se voda v kašně vařila, nebo povodně, z nichž největší byla v květnu 1872. Po dlouhých 85 letech se původní kašna vyrobená v roce 1728 místním kameníkem Janem Slezákem s replikou sochy od akademického sochaře Petra Vitvara z Černošic opět vrátila do centra Berouna. Před radnicí je umístěna socha církevního reformátora Mistra Jana Husa a uprostřed náměstí stojí Pomník Padlým v I. světové válce.
Kostel sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. století současně s městem a až do 16. století byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V polovině 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého z roku 1744 a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi.
Okolí Berouna
Hrad Karlštejn
Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 na skalním ostruhu nad údolím svažujícím se k řece Berounce, zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které společně s hradem odolaly v roce 1422 husitskému obléhání. Zde pak s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně.
www.hradkarlstejn.cz.
Hrad Žebrák a Točník
Žebrák byl postaven ve 2. polovině 13. století příslušníky rodu Buziců, pány z Valdeka. V roce 1336 se stal královským majetkem. Nejvýznamnější etapu ve vývoji hradu představovala vláda Václava IV., který jej přestavěl ve velkolepou rezidenci. Král Václav IV. na Žebráku často a s oblibou pobýval, i poté, kdy si nad ním, na horním konci skalního hřebene, vystavěl nový nádherný hrad Točník. Husitské války se hradu téměř nedotkly, znamenaly však jeho přechod do rukou zástavních držitelů. Od konce 15. století se zájem majitelů přesunul na pohodlnější Točník a Žebrák počal být zanedbáván.
www.tocnik.com.
Zakladatelem Točníku byl Václav IV., syn císaře a krále Karla IV.. První zpráva o Točníku pochází z roku 1398. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, byl užíván až do období třicetileté války, během jejíhož průběhu zpustnul. Nadále byl dobře udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923.
www.tocnik.com.
Zámek Hořovice
Nachází se ve druhém nejstarším a největším městě Berounska. Původně zde stával panský dvorec, později gotická tvrz a hrad, tzv. starý zámek. Přestože byl tento hrad barokně upravován, na sklonku 17. stol. již neodpovídal představě reprezentativního šlechtického sídla. Proto se Jan František hrabě z Vrbna, nejvyšší kancléř království českého, rozhodl vybudovat v Hořovicích nový pohodlný zámek. Stavba vznikla v letech 1690 až 1705, tedy v období vrcholného baroka.
www.zamek-horovice.cz
Rodný dům Josefa Jungmanna
V Hudlicích v interiéru rodného roubeného domu významného českého obrozence - jazykovědce Josefa Jungmanna, vystavěného v roce 1718, s dobovým zařízením je umístěna expozice, představující jeho život a dílo.
Klášter Svatý Jan pod Skalou
Barokní klášter byl postaven v údolí Loděnického potoka - Kačáku poblíž menší jeskyně mezi strmými skalami z bílého vápence, kde podle pověsti žil v 9. století poustevník Ivan (Jan). Jeskyně se stala i posledním místem jeho odpočinku a z úcty k tomuto světci zde první český křesťanský kníže Bořivoj nechal vystavět kapličku. V roce 1030 ji daroval kníže Břetislav I. benediktinskému klášteru. Benediktini zde vybudovali pobočný klášter, při němž postupně vznikala jeskynní osada. V roce 1661 byl při klášteru podle návrhu C. Luraga postaven Kostel sv. Jana Křtitele, komplex svou polohou v hlubokém úzkém kaňonu pod mohutnou stěnou patří mezi nejpůsobivější posvátná místa v Čechách.
http://www.svatyjan.cz/
